Hospodaření s půdou, úrodnost půdy
Úrodnost půdy je nejčastěji definována z hlediska schopnosti půdy dodávat živiny plodinám. Z našeho pohledu je úrodnost půdy ekosystémovou koncepcí, která integruje různé funkce půdy, včetně dodávání živin, které podporují rostlinnou výrobu. Úrodnost půdy je zásadní pro určení produktivity všech zemědělských systémů.
Systémy ekologického zemědělství (biozemědělství), jako jediné právně definované systémy trvale udržitelného zemědělství, spočívají na hospodaření s půdní organickou hmotou pro zlepšení chemických, biologických a fyzikálních vlastností půdy za účelem optimalizace rostlinné výroby.
Půdní hospodářství řídí přísun živin k plodinám a následně k hospodářským zvířatům a k lidem. Mimo to hrají půdní procesy klíčovou roli v potlačování plevelů, škůdců a chorob. Následující obrázek koncepčně demonstruje složitost vztahů mezi úrodností půdy a různými složkami uvnitř i mimo systém, které ji mohou ovlivnit.
Obrázek 1-Složky úrodnosti půdy
Zdroj: https://pdfs.semanticscholar.org/74c6/785d6436b88d6d11fca9537da65087ba4097.pdf
Jedním ze základních rozdílů mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím je způsob řešení problémů. Konvenční zemědělství se často spoléhá na cílená krátkodobá řešení, např. aplikaci rozpustného hnojiva nebo herbicidu, Ekologické systémy naopak využívají strategicky odlišný přístup, který spočívá v dlouhodobých řešeních (preventivních spíše než reaktivních) na systémových úrovních.