3.2

Systémy ekologického zemědělství

Smíšené systémy

Smíšené systémy jsou nejčastěji založeny na rotaci úhoru a orané půdy. Úrodnost je budována ve fázi úhoru, v níž spásání a produkce krmiva poskytuje ekonomickou návratnost. Míra integrace hospodářských zvířat a pěstování plodin může být různá podle rotace, typu půdy a druhů zvířat. Například ovce mohou přes zimu spásat zbytky cukrové řepy nebo zeleniny, zatímco prasata se někdy využívají místo orby k dosažení přechodu z úhoru na oranou půdu.

Systémy živočišné

V situacích, kdy je kvůli typu půdy/země, klimatickým omezením nebo ochraně půdy použití rotace nežádoucí, nebo nepraktické, je v rámci nařízení o ekologickém zemědělství přípustné dlouhodobé nebo trvalé využití travního porostu. Nicméně i zde je však stále kladen důraz na udržování úrodnosti půdy prostřednictvím recyklace živin s minimálními externími vstupy.

Systémy bez využití zvířat

Plocha ekologicky obdělávané půdy bez využití hospodářských zvířat se zvětšuje, zatímco největší výzvou zůstává řízení přísunu živin. Krmné luštěniny nemají v systémech bez využití zvířat žádný přímý ekonomický přínos (kromě plateb za vynětí půdy z produkce), tudíž se klade velký důraz na alternativní strategie podpory úrodnosti, jako je například použití zelených hnojiv, luštěnin a dovoz hnoje, kompostů a jiných přijatelných hnojiv.

Zahradnické systémy

Termín zahradnictví zahrnuje širokou škálu systémů od pěstování zeleniny na poli až po pěstování ovoce a chráněných plodin (ve sklenících/polytunelech). Intenzivní ekologické zahradnické systémy jsou často nejvíce závislé na importovaných živinách, zatímco tyto systémy často zahrnují několik plodin během jednoho vegetačního období.