Znečištění půdy

Kontaminace půdy v Evropě lze rozdělit do různých kategorií podle zdroje znečištění (bodové nebo rozptýlené, z průmyslu, měst nebo zemědělství) a typů (vznikajících) znečišťujících látek (organických, anorganických, částicové znečišťující látky).

V letech 2011-2012 provedlo European Soil Data Centrum evropské komise projekt sběru dat o kontaminovaných lokalitách z národních institutů v Evropě pomocí Evropské informační a pozorovací sítě životního prostředí pro půdu (EIONET-SOIL). Podle získaných údajů je celkový počet zjištěných lokalit s kontaminací způsobenou znečištěním 2,5 mil., odhadovaný počet potenciálně kontaminovaných lokalit je 11,7 milionů (Panagos et al., 2013). Komunální a průmyslový odpad přispívá ke kontaminaci půdy nejvíce (37%), následuje průmyslový/obchodní sektor (33%). Minerální olej a těžké kovy jsou hlavními kontaminujícími látkami, které přispívají asi 60% ke znečištění půdy. Co se týká rozpočtu, náklady na správu kontaminovaných lokalit jsou odhadovány na cca 6 miliard Euro (€) ročně (Panagos et al., 2013).

Obr. 28: Znečištění půdy v Evropě (https://www.slideshare.net/KakaliRoy2/soil-pollution-64065819)

Lado et al. (2008) prezentuje výsledky modelování rozložení osmi klíčových těžkých kovů (arsen, kadmium, chrom, měď, rtuť, nikl, olovo a zinek) v ornici pomocí 1588 georeferenčních vzorků, které poskytla geochemická databáze Forum of European Geological Surveys (26 evropských zemí). Vysoké hodnoty chromu (Cr) a/nebo niklu (Ni) se nachází převážně ve střední části Řecka, v severní Itálii, středních Pyrenejích severní Skandinávii, na Slovensku a v Chorvatsku a ukazují silnou souvislost mezi obsahem Ni a Cr a magnitudou zemětřesení. Seizmická aktivita nepřímo souvisí s koncentracemi těžkých kovů - tyto materiály dodávají velké množství Ni a Cr do půdy zvětráváním. Kadmium, Cu, Hg, Pb, Zn představují ve střední Evropě vysoké koncentrace a souvisí převážně s chemikáliemi používanými v zemědělství a kvartérním vápencem. Používání hnojiv, hnoje a agrochemikálií jsou důležitým zdrojem těchto prvků. Nepřímo souvisí také se vzdáleností od silnic (Lado et al., 2008).

Ačkoliv je v evropském prostředí popsáno 700 vznikajících znečišťujících látek (NORMAN, 2014), jsou dosud zvažovány pouze ve vodním prostředí. Jejich přítomnost a koncentrace v pozemském ekosystému je neznámá, stejně jako potenciální riziko pro životní prostředí. Přesun znečišťujících látek z průmyslových a městských zdrojů vzduchem se monitoruje ještě obtížněji, protože jejich šíření a dopad nelze snadno určit.

V posledních 50 letech se v evropském zemědělském prostředí používá více než 3000 různých druhů pesticidů. Odhaduje se, že méně než 0,1% pesticidů aplikovaných na plodiny ve skutečnosti zasáhne cílové škůdce; zbytek se dostává do životního prostředí, kontaminuje půdu, vodu a ovzduší, které může otrávit. Obsah těžkých kovů v evropských půdách (Lado et al. 2008) jinak negativně ovlivňují necílové organismy (Pimentel and Levitan, 1986). Mnoho pesticidů může navíc v ekosystému přetrvávat dlouhodobě - organochlorové insekticidy, například paraquat a deiquat, byly v povrchových vodách stále ještě detekovatelné i 20 let po zákazu jejich používání (Larson et al., 1997). Na monitorování směsí pesticidů přítomných v našich půdách bylo provedeno několik studií. Oldal et al. (2006) a Ferencz and Balog (2010) zjistili vysoké koncentrace směsí organochlorů a lindanu dokonce 20 let po jejich zákazu v Maďarsku a Rumunsku. Zatímco Evropská komise má údaje o použití herbicidů v jednotlivých zemích, neexistují žádné údaje o skutečných koncentracích pesticidů v evropských půdách.