2.2
Znečištění
Odhaduje se, že každý rok zemře v EU předčasně více než 400 000 obyvatel v důsledku špatné kvality ovzduší: což je více než desetinásobek úmrtí v důsledku dopravních nehod. Další miliony trpí dýchacími a kardiovaskulárními chorobami způsobenými znečištěním ovzduší. Atlas kvality ovzduší pro Evropu, který vyvinulo JRC (Společné výzkumné centrum), poskytuje informace o typu a umístění hlavních zdrojů znečištění pevnými částicemi v ovzduší 150 evropských měst s hustotou populace nad 1500 obyvatel/km2 a populací nad 50 000 obyvatel. Mnohá z těchto měst bojují se znečištěním ovzduší, které překračuje hladiny kvality ovzduší doporučené Evropskou unií a Světovou zdravotnickou organizací. Tibor Navracsics, komisař odpovědný za JRC, říká: „Díky národním a evropským politikám dýcháme dnes ovzduší, které je mnohem čistší než v minulosti. I přesto zůstává znečištění ovzduší v mnoha regionech a městech v Evropě problémem. Musíme lépe pochopit přesný původ znečištění městských částí proto, abychom jej mohli řešit na správné úrovni - lokální, národní nebo evropské. Atlas kvality ovzduší vyvinutý JRC poskytuje základní informace o zdrojích znečištění evropských měst potýkajících se se znečištěním ovzduší. Toto pomůže městům navrhnout plány kvality ovzduší, které se zaměří na jejich nejnepříznivější činnosti.“ Města v Evropě s nejvyšším znečištěním pevnými částicemi se nachází v jižním Polsku, v Itálii v údolí Po Valley a v Bulharsku. Níže uvedená tabulka znázorňuje údaje o znečištění pevnými částicemi (prachovými částicemi) partnerských zemí projektu.Obr. 24: Evropa: Index znečištění, 2018 (https://www.numbeo.com/pollution/region_rankings.jsp?title=2018®ion=150) V r. 2015 byly roční průměrné a roční maximální hodnoty PM2.51 v Katovicích, Krakově, Ostravě, Czestochowě, Plovdivu, Sofii, Lodzi, Kielců, Poznani a Brescii nad ročními cílovými hodnotami EU pro PM2.5 (25 μg/m3). U téměř všech 150 měst byly hodnoty PM2.5 nad doporučením Světové zdravotnické organizace WHO (10 μg/m3). Podle údajů z r. 2015 byly pod těmito úrovněmi jen Stockholm, Glasgow, Tallinn, Helsinki, Goteborg, Genova, Clermont-Ferrand. Emise z dopravy představují důležitý podíl na hladinách pevných částit (PM2.5) v některých evropských městech, jako je Madrid, Španělsko (39%), Luxembourg City, Lucembursko (30%) a Paříž, Francie (29%) a jsou klíčovým přispěvatelem v hustě zalidněných oblastech, jako je Belgie a Nizozemí. Ačkoliv se zemědělské činnosti provádějí většinou mimo města, přispívají v mnoha evropských městech emise ze zemědělství ke koncentracím jemných pevných částic. Nejvyšší hladiny byly zjištěny v Drážďanech, Německo (40%), Braunschweig-Salzgitter-Wolfsburg, Německo (39%), Ústí nad Labem, Česká republika (38%), Plzni, Česká republika (37%) a Lipsku, Německo (36%). Průmysl hraje klíčovou roli ve znečištění měst v některých východoevropských zemích (Bulharsko, Rumunsko a Řecko) i v západní části Německa. Největšími přispěvateli jsou Mannheim-Ludwigshafen, Německo (47%), Bilbao, Španělsko (46%), Linec, Rakousko (44%), Marseille, Francie (41%) a Brescia, Itálie (37%). Dopad vytápění obytných oblastí je větší ve východních zemích (jedná se zejména o Polsko) a v některých městech v Itálii. Největší znečištění bylo zjištěno ve Varšavě, Polsko (48%), Krakově, Polsko (40%), Katovicích, Polsko (40%), Lodži, Polsko (33%) a Poznani, Polsko (33%). Atlas kvality ovzduší pro Evropu obsahuje podrobnou analýzu zdrojů pevných částic pro 150 měst. Klasifikuje sektory, které nejvíce přispívají ke znečištění ovzduší a ukazuje podíl znečištění vycházející z lokálních, národních a evropských zdrojů. Tento Atlas také objasňuje roli, kterou mohou mít města, regiony, členské státy a EU ve snižování znečištění ovzduší. Na dnešní konferenci Clean Air Forum, konané v Paříži, také Rada představila nový Index kvality ovzduší vydaný Evropskou agenturou pro ochranu životního prostředí, který umožňuje občanům sledovat kvalitu ovzduší v reálném čase.
Obr. 25: Environmentální summit OSN se soustředí na globální znečištění ovzduší, 2016 (https://america.cgtn.com/2016/05/24/un-environmental-summit-focuses-on-global-air-pollution) Politika kvality ovzduší EU přinesla značné snížení koncentrací škodlivých znečišťujících látek, např. pevných částic, oxidu siřičitého, olova - a přesto, hlavní problémy přetrvávají. Jemné pevné částice, oxid dusičitý a zejména ozon, nadále představují závažná zdravotní rizika a limity doporučené pro zdraví jsou pravidelně překračovány. Normy EU pro kvalitu ovzduší jsou v mnoha regionech a městech porušovány, čímž trpí veřejné zdraví s rostoucími ekonomickými náklady a náklady na zdravotní péči. Termín pevné částice se týká jemných pevných nebo kapalných částic vytvářených lidskou činností. Zahrnuje prach, kouř, saze, pyl a půdní částice. PM2.5 je pevná částice o průměru menším než 2,5 μm; PM10 označuje pevnou částici o průměru menším než 10 μm. Tyto znečišťující látky mohou být vyzařovány přímo nebo se mohou vytvořit sérií složitých chemických procesů z jiných látek znečišťujících ovzduší. V závislosti na meteorologických podmínkách může PM2.5 zůstat v atmosféře od několika dní do jednoho týdne. PM2.5 zodpovídá za negativní účinky na zdraví a předčasná úmrtí a odhaduje se, že zkracují očekávanou délku života v EU o osm až 10 měsíců v nejvíce znečištěných oblastech.
Obr. 26: Jak velký je problém znečištění ovzduší? 2018 (https://www.pollutionairmask.com/air-pollution-causes-467000-premature-deaths-a-year-in-europe/)