Urbanizace

Za pouhých 200 let vzrostla světová městská populace z 2 procent na téměř 50 procent všech obyvatel. Nejpozoruhodnějšími příklady světové urbanizace jsou velkoměsta z 10 nebo více miliony obyvatel. V r. 1975 existovala pouze čtyři velkoměsta; v r. 2000 jich bylo 18. A do r. 2015 jich bylo 22.

Růst v městských oblastech vychází jak z nárůstu migrace obyvatel do měst, tak i z plodnosti městské populace. Velká míra migrace do měst je motivována touhou venkovské populace po výhodách, které městské části nabízejí. Mezi městské výhody patří větší možnosti zajištění vzdělání, zdravotnické péče a služeb, např. zábavy. Chudí obyvatelé ve městech mají méně příležitosti ke vzdělání než majetní, ale i tak mají větší šanci než venkovské obyvatelstvo.

Míra plodnosti ve městě, i když nižší než míra plodnosti na venkově v každé světové oblasti, přispívá k růstu městských oblastí. V rámci městských oblastí, ženy přistěhované z venkova, měly více dětí než ty, které se v městských oblastech narodily. Samozřejmě, přistěhovalci z venkova do městských oblastí, nejsou náhodným výběrem venkovské populace; nejspíše by chtěli méně dětí, i kdyby zůstali na venkově. Takže rozdíl mezi plodností městských přistěhovalců a venkovských žen pravděpodobně zveličuje dopad městské migrace na plodnost.

Městské prostředí je důležitým faktorem při určování kvality života v městských částech a dopadu městské oblasti na širší životní prostředí. Mezi některé městské environmentální problémy patří neadekvátní množství a kvalita vody a hygieny, nedostatečná likvidace odpadu a znečištění průmyslem. Bohužel, zmírňování problémů a zlepšování jejích vlivů na městskou populaci je nákladné.

Zdravotní důsledky těchto environmentálních problémů zahrnují respirační infekce a jiná infekční nebo parazitická onemocnění. Investiční náklady na výstavbu lepší environmentální infrastruktury - například investice do zlepšení čistoty systému veřejné dopravy, jako je metro - a na výstavbu dalších nemocnic a klinik jsou vyšší ve městech, kde jsou rovněž vyšší mzdy ve srovnání s vyplácenými mzdami ve venkovských oblastech. Také ceny pozemků v městských oblastech jsou mnohem vyšší díky konkurenčnímu boji o prostor. Ne všechny městské oblasti mají však stejné environmentální podmínky nebo stejné zdravotní problémy. Některé výzkumy ukazují, že indikátory zdravotních problémů, např. míry úmrtnosti dětí, jsou vyšší v rychle se rozvíjejících městech než v těch, kde je růst pomalejší.

Obr. 29: Postupující urbanizace v členských státech EU, 2015 (http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7020151/3-05102015-BP-EN.pdf/bf18a8b3-998c-476d-b3af-58292b89939b)