Pesticidy

Dnešní Evropa tvoří téměř čtvrtinu rostoucího globálního trhu s pesticidy, přičemž převážná většina výrobků se uplatňuje v zemědělství. Tři hlavní skupiny - herbicidy, fungicidy a insekticidy - se používají k ochraně rostlin před plevelem, houbami a hmyzem. Jejich aplikační dávky se liší v závislosti na „znalostech“ zemědělce a „charakteristických vlastnostech“ plodin. Například u hroznů se intenzivně využívají fungicidy, naopak tulipány - rozšířené v Nizozemí - jsou díky své hodnotě a kvůli vysokému tlaku působení škůdců intenzivně ošetřovány pesticidy.

Syntetické pesticidy, zavedené ve 40. letech 20. století, se od té doby neustále vyvíjejí. Na počátku 90. let vedla nová nařízení EU ke stažení různých složenin, z nichž některé byly nahrazeny účinnějšími prostředky používanými v menších dávkách, což v některých zemích vedlo k mírnému snížení objemu používaných pesticidů. V celé Evropě podporují různé pobídky zemědělství používající snížené množství pesticidů: Švédsko a Norsko zavedlo v 80. letech cílené daňové režimy a v tomto je koncem prvního desetiletí 21. století následovala Francie a Dánsko, i když s omezenou účinností. Belgie, Švýcarsko, Nizozemí a Německo nedávno projednávali podobná opatření. Ekologické zemědělství je jedním ze způsobů, jak snížit používání pesticidů. V r. 2014 zaujímalo ekologické zemědělství 5,4% z celkové zemědělské půdy, což je o 2,3% více než předchozí rok.

Obr. 19: Největší uživatelé pesticidů v Evropě, 2016 (http://www.technologist.eu/the-pesticide-champions/)

Obr. 20: Nařízení o ochraně útesu, 2018 (https://www.qld.gov.au/environment/agriculture/sustainable-farming/canefarming-impacts#)

Masivní používání pesticidů u ovoce a zeleniny a aplikované koktejly se odráží v naší stravě. V současné době obsahuje 27% veškerého ovoce a zeleniny četné zbytky (koktejly pesticidů); košík jahod nebo svazek hroznů může snadno obsahovat 10 - 15 pesticidů. Také maximální počet pesticidů nalezený v jedné potravině je téměř neuvěřitelných 28, jak znázorňuje níže uvedený graf. Důsledkem toho budou evropští spotřebitelé vystaveni denní dávce zbytků různých pesticidů. V roce 2016 procento těchto mnohačetných zbytků v evropské zelenině a ovoci opět vzrostlo na extrémně vysokou hladinu 27,3%. Agentura EFSA bohužel přestala zveřejňovat údaje o nejvyšším zjištěném počtu různých pesticidů v jednom vzorku.

Obr. 21: Používání pesticidů v Evropě, 2013 (https://www.pan-europe.info/issues/pesticide-use-europe)

V důsledku průmyslového zemědělství není ponechán prostor pro živou přírodu. Monokultury z kukuřice, trávy, brambor, cibulovitých rostlin, masivní používání pesticidů a hnojiv znemožňují život zvířatům a bylinám. Potrava (hmyz, semena) již není dostupná, nebo je otrávená, místa k úkrytu (keře, stromy, ochranné zóny) vymizela a pěstování plodin zabere všechen dostupný prostor v přírodě. Ptáci, savci, včely a veškerá živá příroda více či méně v zemědělských oblastech vymizela, jako například skřivan polní, po léta hojně se vyskytující pták na evropských polích a nyní druh ohrožený vyhynutím (viz graf).

Počet skřivanů polních v Holandsku (1990 = 100%)
Obr. 22: Používání pesticidů v Evropě, 2013 (https://www.pan-europe.info/issues/pesticide-use-europe)

Nejen ptáci, ale také velké množství jiných volně žijících druhů živočichů, především včely medonosné, jsou v ohrožení kvůli šíření polnohospodářských sloučenin. Během posledních čtyř desetiletí došlo ke zvýšenému používání pesticidů, díky čemuž se dostavují vedlejší účinky a jedním z nich je včely ohrožující toxicita. Podle studie ve Velké Británii pesticidy ničí schopnost včel shromažďovat potravu a také je samotné zabíjí. Jelikož jsou včely nejdůležitějšími opylovači plodin, používání pesticidů může značně snížit výnosy cizosprašně opylených plodin. Kromě výše uvedených nežádoucích účinků způsobovaných pesticidy na včelách patří mezi další také kontaminace včelích produktů a ztráty ve výrobě medu.

Bohužel, mnohé pesticidy jsou pro populaci včel škodlivé, některé z nich včely přímo zabíjejí. Dochází k tomu, když jsou včely přítomné na květech v době aplikace insekticidu, včely pak okamžitě umírají. Tyto typy lze snadněji identifikovat, než jiné. Některé pesticidy nepoškozují dospělé včely, ale mohou poškodit včely mladé, nedospělé.

Podle výzkumu by mohly dva druhy pesticidů, které dnes zemědělci běžně používají, ovlivňovat mozek včel. Tyto dva pesticidy, konkrétně neonikotinoidy a coumaphos, zasáhnou mozek včel, v důsledku čehož mají včely zpomalenou schopnost učit se a zapomínají vůně květů. Bylo také zjištěno, že kombinovaný účinek těchto dvou pesticidů byl mnohem větší než účinky každého samostatně. Včely, které byly vystavené kombinovaným insekticidům, měly zpomalenou schopnost učit se nebo někdy dokonce úplně zapomněly důležité asociace mezi jejich schopností sbírat nektar a květinovou vůní.

Obr. 23: Co škodí včelám? 2018 (https://www.syngenta.com/)

Neonikotinoidy jsou relativně novou třídou pesticidů, které mají vliv na centrální nervový systém včel. Ve Spojených státech amerických jde o nejpoužívanější insekticid, který se využívá jako krycí vrstva u zemědělských semen a u rostlin pěstovaných v květináčích. Rozšiřuje se na celou rostlinu včetně pylu a nektaru, kterým se včely živí. Vědecké studie naznačují, že včely, které se živí pylem a nektarem kontaminovaným neonikotinoidem mají sníženou potřebu příjmu potravy a mají méně potomků. Druhý insekticid, coumaphos, je sloučeninou, která se používá ve včelím úlu k hubení parazita zvaného kleštík včelí, který včely medonosné běžně napadá.

Studie genomu včely medonosné publikovaná v r. 2006 v časopisu Genome Research uvádí, že včely medonosné mají 170 vonných receptorů, které jim mohou pomoci čichem nalézt a rozlišit různé druhy květin. Je proto velmi důležité uvědomit si, jak je u včel čich klíčový pro jejich schopnost nalézt potravu.

Výsledky počítačových simulací, které provedli výzkumníci Pensylvánské univerzity, ukázaly, že i mírná hladina znečišťující látky v ovzduší, 60 dílů na miliardu ozónu, může změnit složení květinové vůně a ztížit včelám nalezení jejich dalšího zdroje potravy. Tato změna by mohla mít obrovský dopad na stravovací návyky včel a jejich přísun potravy, který by mohl vytvořit „závažné kaskádovité a zhoubné účinky na kondici sbírajícího hmyzu zkrácením času věnovaného jiným nezbytným úkolům“, tvrdí abstrakt studie.

Jose D. Fuentes, profesor meteorologie a atmosférických věd na Pensylvánské univerzitě a hlavní autor studie říká, že květinové vůně potřebují být schopné přenášet se na velkou vzdálenost, aby je včely našly. Odhaduje, že hnízda včel a jiného hmyzu, který květiny opylují, mohou být vzdálené až 915 metrů od nejbližšího zdroje potravy.

Takže znečišťující látka, která snižuje kvalitu květinové vůně a omezuje její dosah, by mohla mít dramatický dopad na včelí návyky a vzorce opylování, říká Fuentes.

„Zjistili jsme, že při pozměnění prostředí včel úpravou plynů v atmosféře, strávily včely více času sběrem a přinesly méně potravy, což ovlivnilo jejich kolonie“, říká Fuentes. „Je to podobné, jako když vás někdo požádá o šálek kávy z nejbližší kavárny, zatímco máte zavázané oči. Bez použití vizuálních podnětů pro vás bude obtížné kavárnu lokalizovat. To stejné se může stát hmyzím opylovačům při sběru potravy ve znečištěném ovzduší.“

Nepřítomnost hmyzích opylovačů by snížila produkci plodin, částečně závislých na opylování hmyzem, cca o 25-32% (Zulian et al., 2013).