Topic outline

  • General

  • Topic 1

    COUNCIL REGULATION (EC) NO 834/2007 OF 28 JUNE 2007 ON ORGANIC PRODUCTION AND LABELLING OF ORGANIC PRODUCTS

    Organic production is an overall system of farm management and food production that combines best environmental practices, a high level of biodiversity, the preservation of natural resources, the application of high animal welfare standards and a production method in line with the preference of certain consumers for products produced using natural substances and processes. The organic production method thus plays a dual societal role, where it on the one hand provides for a specific market responding to a consumer demand for organic products, and on the other hand delivers public goods contributing to the protection of the environment and animal welfare, as well as to rural development.


    Genetically modified organisms (GMOs) and products produced from or by GMOs are incompatible with the concept of organic production and consumers’ perception of organic products. They should therefore not be used in organic farming or in the processing of organic products.

    Organic farming should primarily rely on renewable resources within locally organised agricultural systems. In order to minimise the use of non-renewable resources, wastes and by-products of plant and animal origin should be recycled to return nutrients to the land.

    Livestock production is fundamental to the organisation of agricultural production on organic holdings in so far as it provides the necessary organic matter and nutrients for cultivated land and accordingly contributes towards soil improvement and the development of sustainable agriculture.

    In order to avoid environmental pollution, in particular of natural resources such as the soil and water, organic production of livestock should in principle provide for a close relationship between such production and the land, suitable multiannual rotation systems and the feeding of livestock with organic-farming crop products produced on the holding itself or on neighbouring organic holdings.

    As organic stock farming is a land-related activity animals should have, whenever possible, access to open air or grazing areas.

    Organic stock farming should respect high animal welfare standards and meet animals’ species-specific behavioural needs while animal-health management should be based on disease prevention. In this respect, particular attention should be paid to housing conditions, husbandry practices and stocking densities. Moreover, the choice of breeds should take account of their capacity to adapt to local conditions. The implementing rules for livestock production and aquaculture production should at least ensure compliance with the provisions of the European Convention for the Protection of Animals kept for Farming purposes and the subsequent recommendations by its standing committee (T-AP).


    The organic livestock production system should aim at completing the production cycles of the different livestock species with organically reared animals. It should therefore encourage the increase of the gene pool of organic animals, improve self reliance and thus ensure the development of the sector.

    Organic processed products should be produced by the use of processing methods which guarantee that the organic integrity and vital qualities of the product are maintained through all stages of the production chain.

    OBJECTIVES FOR ORGANIC PRODUCTION

    Organic production shall pursue the following general objectives:
    1. establish a sustainable management system for agriculture that:
      • respects nature’s systems and cycles and sustains and enhances the health of soil, water, plants and animals and the balance between them;
      • contributes to a high level of biological diversity;
      • makes responsible use of energy and the natural resources, such as water, soil, organic matter and air;
      • respects high animal welfare standards and in particular meets animals’ species-specific behavioural needs;
    2. aim at producing products of high quality;
    3. aim at producing a wide variety of foods and other agricultural products that respond to consumers’ demand for goods produced by the use of processes that do not harm the environment, human health, plant health or animal health and welfare.

    OVERALL PRINCIPLES

    Organic production shall be based on the following principles:
    1. the appropriate design and management of biological processes based on ecological systems using natural resources which are internal to the system by methods that:
      • use living organisms and mechanical production methods;
      • practice land-related crop cultivation and livestock production or practice aquaculture which complies with the principle of sustainable exploitation of fisheries;
      • exclude the use of GMOs and products produced from or by GMOs with the exception of veterinary medicinal products;
      • are based on risk assessment, and the use of precautionary and preventive measures, when appropriate;
    2. the restriction of the use of external inputs. Where external inputs are required or the appropriate management practices and methods referred to in paragraph 1) do not exist, these shall be limited to:
      • inputs from organic production;
      • natural or naturally-derived substances;
      • low solubility mineral fertilisers;
    3. the strict limitation of the use of chemically synthesised inputs to exceptional cases these being:
      • where the appropriate management practices do not exist; and
      • the external inputs referred to in paragraph 2) are not available on the market; or
      • where the use of external inputs referred to in paragraph 2) contributes to unacceptable environmental impacts;
    4. the adaptation, where necessary, and within the framework of this Regulation, of the rules of organic production taking account of sanitary status, regional differences in climate and local conditions, stages of development and specific husbandry practices.

    LIVESTOCK PRODUCTION RULES

    with regard to the origin of the animals:
    • organic livestock shall be born and raised on organic holdings;
    • for breeding purposes, non-organically raised animals may be brought onto a holding under specific conditions. Such animals and their products may be deemed organic after compliance with the conversion period;
    • animals existing on the holding at the beginning of the conversion period and their products may be deemed organic after compliance with the conversion period;

    with regard to husbandry practices and housing conditions:
    • personnel keeping animals shall possess the necessary basic knowledge and skills as regards the health and the welfare needs of the animals;
    • husbandry practices, including stocking densities, and housing conditions shall ensure that the developmental, physiological and ethological needs of animals are met;
    • the livestock shall have permanent access to open air areas, preferably pasture, whenever weather conditions and the state of the ground allow this unless restrictions and obligations related to the protection of human and animal health are imposed on the basis of Community legislation;
    • the number of livestock shall be limited with a view to minimising overgrazing, poaching of soil, erosion, or pollution caused by animals or by the spreading of their manure;
    • organic livestock shall be kept separate from other livestock. However, grazing of common land by organic animals and of organic land by non-organic animals is permitted under certain restrictive conditions;
    • tethering or isolation of livestock shall be prohibited, unless for individual animals for a limited period of time, and in so far as this is justified for safety, welfare or veterinary reasons;
    • duration of transport of livestock shall be minimised;
    • any suffering, including mutilation, shall be kept to a minimum during the entire life of the animal, including at the time of slaughter;
    • apiaries shall be placed in areas which ensure nectar and pollen sources consisting essentially of organically produced crops or, as appropriate, of spontaneous vegetation or non-organically managed forests or crops that are only treated with low environmental impact methods. Apiaries shall be kept at sufficient distance from sources that may lead to the contamination of beekeeping products or to the poor health of the bees;
    • hives and materials used in beekeeping shall be mainly made of natural materials;
    • the destruction of bees in the combs as a method associated with the harvesting of beekeeping products is prohibited;

    with regard to breeding:
    • reproduction shall use natural methods. Artificial insemination is however allowed;
    • reproduction shall not be induced by treatment with hormones or similar substances, unless as a form of veterinary therapeutic treatment in case of an individual animal;
    • other forms of artificial reproduction, such as cloning and embryo transfer, shall not be used;
    • appropriate breeds shall be chosen. The choice of breeds shall also contribute to the prevention of any suffering and to avoiding the need for the mutilation of animals;

    with regard to feed:
    • primarily obtaining feed for livestock from the holding where the animals are kept or from other organic holdings in the same region;
    • livestock shall be fed with organic feed that meets the animal’s nutritional requirements at the various stages of its development. A part of the ration may contain feed from holdings which are in conversion to organic farming;
    • with the exception of bees, livestock shall have permanent access to pasture or roughage;
    • non organic feed materials from plant origin, feed materials from animal and mineral origin, feed additives, certain products used in animal nutrition and processing aids shall be used only if they have been authorised for use in organic production;
    • growth promoters and synthetic amino-acids shall not be used;
    • suckling mammals shall be fed with natural, preferably maternal, milk;

    with regard to disease prevention and veterinary treatment:
    • disease prevention shall be based on breed and strain selection, husbandry management practices, high quality feed and exercise, appropriate stocking density and adequate and appropriate housing maintained in hygienic conditions;
    • disease shall be treated immediately to avoid suffering to the animal; chemically synthesised allopathic veterinary medicinal products including antibiotics may be used where necessary and under strict conditions, when the use of phytotherapeutic, homeopathic and other products is inappropriate. In particular restrictions with respect to courses of treatment and withdrawal periods shall be defined;
    • the use of immunological veterinary medicines is allowed;
    • treatments related to the protection of human and animal health imposed on the basis of Community legislation shall be allowed;
    • with regard to cleaning and disinfection, products for cleaning and disinfection in livestock buildings and installations, shall be used only if they have been authorised for use in organic production.

    CONVERSION

    The following rules shall apply to a farm on which organic production is started:
    1. the conversion period shall start at the earliest when the operator has notified his activity to the competent authorities and subjected his holding to the control system;
    2. during the conversion period all rules established by this Regulation shall apply;
    3. conversion periods specific to the type of crop or animal production shall be defined;
    4. on a holding or unit partly under organic production and partly in conversion to organic production, the operator shall keep the organically produced and in-conversion products separate and the animals separate or readily separable and keep adequate records to show the separation;
    5. in order to determine the conversion period referred to above, a period immediately preceding the date of the start of the conversion period, may be taken into account, in so far as certain conditions concur;
    6. animals and animal products produced during the conversion period shall not be marketed with the indications used in the labelling and advertising of products.

    GENERAL RULES ON THE PRODUCTION OF PROCESSED FEED

    1. Production of processed organic feed shall be kept separate in time or space from production of processed non organic feed.
    2. Organic feed materials, or feed materials from production in conversion, shall not enter simultaneously with the same feed materials produced by non organic means into the composition of the organic feed product.
    3. Any feed materials used or processed in organic production shall not have been processed with the aid of chemically synthesised solvents.
    4. Substances and techniques that reconstitute properties that are lost in the processing and storage of organic feed, that correct the results of negligence in the processing or that otherwise may be misleading as to the true nature of these products shall not be used.

    • Topic 2

      NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) Č. 889/2008 ZE DNE 5. ZÁŘÍ 2008, KTERÝM SE STANOVÍ PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA K NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 834/2007 O EKOLOGICKÉ PRODUKCI A OZNAČOVÁNÍ EKOLOGICKÝCH PRODUKTŮ Z HLEDISKA EKOLOGICKÉ PRODUKCE, OZNAČOVÁNÍ A KONTROLY

      V rámci komplexního přístupu volícího ekologické zemědělství je požadováno, aby měla živočišná produkce vazbu na půdu, kdy se vyprodukovaná statková hnojiva používají k výživě v rostlinné produkci. Jelikož má chov hospodářských zvířat vždy souvislost s obhospodařováním půdy, měla by být živočišná produkce bez zemědělské půdy zakázána. Při výběru plemen by se v ekologické živočišné produkci měla zohlednit schopnost daného plemene přizpůsobit se místním podmínkám, jeho vitalitu a odolnost vůči nákazám a podporovat biologická rozmanitost.

      Za určitých okolností mohou hospodářské subjekty čelit potížím při získávání ekologicky chovaných plemenných zvířat z omezeného genofondu, což by mohlo ohrozit rozvoj odvětví. Proto by mělo být umožněno přivézt pro účely chovu na farmu omezené množství zvířat mimo ekologický chov.

      V ekologické živočišné produkci by mělo být zajištěno uspokojení specifických etologických potřeb zvířat. V tomto ohledu by mělo ustájení všech druhů hospodářských zvířat odpovídat jejich potřebám s ohledem na větrání, světlo, prostor a dobré životní podmínky, a v souladu s tím by měl být zajištěn dostatečný prostor umožňující každému jedinci dostatečnou volnost pohybu rozvíjející jeho přirozené sociální chování. Měly by být stanoveny zvláštní podmínky ustájení a chovatelské postupy týkající se některých zvířat, včetně včel. Tyto zvláštní podmínky ustájení by měly zajistit vysokou úroveň životních podmínek zvířat, které jsou prioritou ekologického chovu hospodářských zvířat, a tudíž mohou být přísnější než normy pro dobré životní podmínky ve Společenství, které se v zemědělství uplatňují obecně. Ekologické chovatelské postupy by měly zabránit zkracování doby chovu u drůbeže. Měly by být tudíž zařazena zvláštní ustanovení vylučující intenzivní metody chovu. Týká se zvláště drůbeže, která se má chovat až do dosažení minimálního věku, nebo má pocházet z linií drůbeže s pomalým růstem, v žádném případě se tak neobjeví motivace k využívání intenzivních metod chovu.

      Ve většině případů by měla mít hospodářská zvířata stálý přístup na otevřená prostranství za účelem pastvy, umožní-li to povětrnostní podmínky, a tato otevřená prostranství by měla být v zásadě zařazena do vhodného systému střídání plodin.

      Pro zabránění environmentálního znečišťování přírodních zdrojů jako je půda a voda prostřednictvím živin by měla být stanovena horní mez pro množství použitých statkových hnojiv na hektar a množství chovaných hospodářských zvířat na hektar. Tato mez by měla být ve vztahu k obsahu dusíku ve statkových hnojivech.

      Mrzačení, která vedou ke stresu, poškození, nákaze nebo utrpení zvířat, by měla být zakázána. Za omezených podmínek však mohou být povoleny zvláštní činnosti zásadní pro některé typy produkce a z důvodu bezpečnosti zvířat a osob.

      Hospodářská zvířata by měla být s přihlédnutím ke svým fyziologickým potřebám krmena trávou, pící a krmivy vyprodukovanými v souladu s pravidly ekologického zemědělství, nejlépe pocházejícími z vlastního zemědělského podniku. Splnění základních požadavků na výživu hospodářských zvířat si může navíc vyžádat zařazení některých minerálů, stopových prvků a vitaminů, podávaných za náležitě definovaných podmínek.

      Vzhledem k tomu, že se očekává přetrvávání regionálních rozdílů v možnosti přísunu potřebných základních vitamínů A, D, E z krmných dávek ekologicky chovaných přežvýkavců, mělo by být při chovu přežvýkavců podávání těchto vitamínů povoleno.

      Péče o zdraví zvířat by se měla hlavně opírat o prevenci nákaz. Kromě toho by se měla uplatňovat zvláštní opatření v oblasti čištění a dezinfekce.

      V ekologickém zemědělství není povoleno preventivní používání chemicky syntetizovaných alopatických léčiv. Avšak v případě nemoci nebo poranění zvířete vyžadujících okamžité ošetření by mělo být použití chemicky syntetizovaných alopatických léčiv omezeno na nezbytně nutné minimum. S cílem zaručit spotřebitelům integritu ekologické produkce by dále mělo být možné přijmout restriktivní opatření, jako je prodloužení ochranné lhůty na dvojnásobek po použití chemicky syntetizovaných alopatických léčiv.

      Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro prevenci nákaz a veterinární péči ve včelařství.

      PŮVOD EKOLOGICKY CHOVANÝCH ZVÍŘAT

      Při volbě plemen nebo linií je potřeba vzít v úvahu schopnost zvířat přizpůsobit se místním podmínkám, jejich vitalitu a odolnost vůči nákazám. Mimo to musejí být plemena nebo linie zvířat zvoleny tak, aby se předešlo určitým nákazám nebo zdravotním problémům, které se vyskytují obzvláště u některých plemen nebo linií používaných v intenzívním chovu, např. stresový syndrom prasat, enzootická meningoencefalomyelitida prasat (syndrom PSE způsobující bledé, měkké a vodnaté maso), náhlá smrt, samovolný potrat a komplikované porody vyžadující císařský řez. Musí být upřednostňována domorodá plemena a linie.

      U včel se upřednostní užívání druhů Apis mellifera a jejich místních ekotypů.

      PŮVOD ZVÍŘAT MIMO EKOLOGICKÝ CHOV

      Zvířata mimo ekologický chov lze pro účely plemenitby zavádět do zemědělského podniku pouze v případě, že množství ekologicky chovaných zvířat je nedostatečné, a podle určitých podmínek.

      V případě, že se utváří nové stádo nebo hejno, musejí být mladí savci mimo ekologický chov chováni v souladu s pravidly ekologické produkce ihned po odstavu. Kromě toho v den, kdy jsou zvířata zařazena do stáda, platí tato omezení:
      • buvoli, telata a hříbata musejí být mladší šesti měsíců;
      • jehňata a kůzlata musejí být mladší 60 dnů;
      • selata musejí vážit méně než 35 kg.

      Dospělí savci mimo ekologický chov, a to samci i dosud nerodící samice, určení pro obnovu stáda nebo hejna se následně chovají v souladu s pravidly ekologické produkce. Kromě toho počet samic podléhá těmto omezením za rok:
      • samice maximálně do výše 10% počtu dospělých koňovitých nebo skotu, včetně druhů buvol domácí a bizon, a 20% počtu dospělých prasat, ovcí a koz;
      • v případě jednotek s méně než deseti kusy koňovitých nebo skotu nebo s méně než pěti kusy prasat, ovcí či koz je výše uvedená obnova omezena na maximálně jedno zvíře ročně.

      Při obnově včelínů může být v jednotce ekologické produkce 10% včelích královen a rojů nahrazeno včelími královnami a roji mimo ekologický chov za podmínky, že tyto včelí královny a roje budou umístěny do úlů, jejichž plásty nebo podkladové plásty pocházejí z jednotek ekologické produkce.

      PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE PODMÍNEK USTÁJENÍ

      Tepelná izolace, topení a větrání budov musí zajistit, aby se proudění vzduchu, prašnost, teplota, relativní vlhkost a koncentrace plynů udržovaly v rozmezí, které není pro zvířata škodlivé. Budova musí umožňovat dostatek přirozeného větrání a přístup denního světla.

      Prostory pro ustájení nejsou povinné v oblastech s příhodnými podnebnými podmínkami, které zvířatům umožňují žít venku.

      Intenzita chovu v budovách musí zajišťovat pohodlí zvířat, jejich dobré životní podmínky a druhově specifické potřeby, a to především v závislosti na druhu, plemeni a věku zvířat. Musí rovněž zohledňovat etologické potřeby zvířat, které závisejí především na velikosti skupiny a na pohlaví zvířat. Intenzita chovu musí zajistit zvířatům dobré životní podmínky a to tak, že jim poskytne dostatečný prostor pro možnost pobývat přirozeně ve stoje, jednoduše lehnout, otáčet se, provádět očistu, pobývat ve všech přirozených polohách a provádět všechny přirozené pohyby jako například protáhnout se a zatřepat křídly.

      Minimální rozloha uzavřených prostor a otevřených prostranství, jakož i jiné parametry ustájovacích prostor určených pro různé druhy a kategorie zvířat jsou stanoveny v tabulce 1 a 2.

      Skot, koňovití, ovce, kozy a prasata (tabulka 1)

      Drůbež (tabulka 2)

      ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY USTÁJENÍ A CHOVATELSKÉ POSTUPY PRO SAVCE

      Podlahy ustájovacích prostor hospodářských zvířat jsou hladké, nikoli kluzké. Nejméně polovina minimální plochy podlahy v uzavřených prostorách podle výše uvedené tabulky je pevná, a nemůže tedy sestávat z roštové podlážky nebo mřížové konstrukce.

      Ustájovací prostory jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní/odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty vyjmenované v tabulce 3:

      Ustájení telat starších jednoho týdne v jednotlivých boxech je zakázáno.

      Prasnice se chovají ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení.

      Selata se neustájují na etážových plošinách nebo v klecích.

      Oblasti volného pohybu umožňují prasatům kálet a rýt. Pro účely rytí mohou být použity různé substráty.

      ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY USTÁJENÍ A CHOVATELSKÉ POSTUPY PRO DRŮBEŽ

      Drůbež nesmí být držena v klecích.

      V zájmu uspokojení druhově specifických potřeb a požadavků na dobré životní podmínky musí mít vodní ptactvo přístup k tekoucí vodě, rybníku, jezeru nebo tůni vždy, kdy to povětrnostní a hygienické podmínky dovolují.

      Budovy pro veškerou drůbež splňují tyto podmínky:
      • nejméně jedna třetina podlahové plochy je pevná, a nese-stává tedy z roštových nebo mřížových konstrukcí, a je pokryta podestýlkou, jako je např. sláma, dřevěné hobliny, písek nebo rašelina;
      • v drůbežárně pro nosnice slouží dostatečně velká část podlahové plochy přístupná slepicím jako sběrné místo pro trus;
      • budovy jsou vybaveny hřady, jejichž počet a rozměry jsou uzpůsobeny velikosti skupiny a rozměrům ptáků podle tabulky 2;
      • jsou vybaveny vstupními a výstupními otvory odpovídají-cích rozměrů o celkové délce nejméně 4 m na 100 m2 plochy budovy pro ptáky;
      • v jedné drůbežárně je nejvýše:
        • - 4 800 kuřat,
        - 3 000 nosnic,
        - 5 200 perliček,
        - 4 000 samic kachny pižmových či pekingské nebo 3 200 samců těchto druhů nebo jiných kachen,
        - 2 500 kapounů, hus nebo krůt a krocanů;
      • celková užitná plocha drůbežáren pro drůbež na maso je v rámci jedné jednotky nejvýše 1 600 m2;
      • drůbežárny jsou postaveny tak, aby všichni ptáci měli snadný přístup na otevřené prostranství.

      Denní světlo může být doplněno o umělé s cílem zajistit maximálně šestnáct hodin světla denně, přičemž je zajištěna souvislá doba nočního klidu bez umělého světla o délce nejméně osmi hodin.
      • S cílem předejít využívání intenzivních metod chovu se drůbež chová až do dosažení minimálního věku nebo pochází z linií drůbeže s pomalým růstem. Pokud hospodářský subjekt nevyužívá linie drůbeže s pomalým růstem, činí minimální věk při porážce:
      • 81 dní u kuřat,
      • 150 dní u kapounů,
      • 49 dní u kachen pekingských,
      • 70 dní u samiček kachny pižmové,
      • 84 dní u samečků kachny pižmové,
      • 92 dní u kachen mulard (mezidruhových kříženců kachny pižmové a pekingské),
      • 94 dní u perliček,
      • 140 dní u krocanů a hus na pečení a
      • 100 dní u krůt.

      ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY A PODMÍNKY UMÍSTĚNÍ VE VČELAŘSTVÍ

      Včelíny jsou umístěny tak, aby se v okruhu tří kilometrů zdroje nektaru a pylu skládaly převážně z ekologicky pěstovaných plodin a/nebo z přirozené vegetace a/nebo z plodin ošetřovaných metodami s malým dopadem na životní prostředí, odpovídajícími metodám, které nemohou mít dopad na ekologický charakter včelařské produkce. Výše uvedené požadavky se nevztahují na oblasti, v nichž neprobíhá doba květu, nebo na období zimního spánku včel.

      Členské státy mohou určit oblasti nebo území, kde není možné provozovat včelařství podle pravidel ekologické produkce.

      Úly jsou v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů nezávadných z hlediska znečištění životního prostředí ani z hlediska včelařských produktů.

      Včelí vosk určený pro nové podkladové plásty pochází z jednotek ekologické produkce.

      V úlech smí být používány pouze přírodní látky, jako jsou propolis, vosk a rostlinné oleje.

      Při vytáčení medu se zakazuje používání chemicky syntetizovaných odpuzovačů.

      Použití plástů s plodišti k vytáčení medu je zakázáno.

      PŘÍSTUP NA OTEVŘENÁ PROSTRANSTVÍ

      Otevřená prostranství mohou být částečně zastřešená.

      Býložravci mají přístup na pastvinu, kdykoli to podmínky dovolí.

      Pokud mají býložravci přístup na pastvinu v období pastvy a pokud zařízení na přezimování umožňují zvířatům volnost pohybu, je možné se odchýlit od povinnosti umožnit přístup na otevřená prostranství v zimních měsících.

      Býci starší jednoho roku přístup na pastvinu nebo na otevřené prostranství.

      Drůbež má přístup na otevřené prostranství alespoň po dobu jedné třetiny svého života.

      Otevřená prostranství jsou převážně pokryta vegetací, jsou vybavena ochranným zařízením a umožňují drůbeži jednoduchý přístup k přiměřenému počtu napájecích a přívodních žlabů.

      Pokud se drůbež chová v uzavřených zařízeních z důvodu omezení nebo povinností uložených právními předpisy Společenství, má trvalý přístup k dostatečnému množství objemného krmiva a vhodného materiálu, aby byly uspokojeny její etologické potřeby.

      INTENZITA CHOVU

      Celková intenzita chovu je taková, aby nebyl překročen limit 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy.

      Pro účely určení vhodné intenzity chovu hospodářských zvířat stanoví příslušný orgán počty zvířat odpovídající výše uvedenému limitu, přičemž jako orientační hodnoty použije údaje uvedené v tabulce 4:

      ZÁKAZ ŽIVOČIŠNÉ PRODUKCE BEZ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

      Živočišná produkce bez zemědělské půdy, při níž hospodářský subjekt vlastnící hospodářská zvířata nehospodaří na zemědělské půdě a/nebo neuzavřel písemnou dohodu o spolupráci s jiným hospodářským subjektem je zakázána.

      SOUČASNÁ PRODUKCE EKOLOGICKY CHOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT MIMO EKOLOGICKÝ CHOV

      Hospodářská zvířata mimo ekologický chov jsou v zemědělském podniku přípustná za podmínky, že jsou chována v jednotkách, jejichž budovy a pozemky jsou jasně odděleny od jednotek produkujících v souladu s pravidly ekologické produkce a že se jedná o odlišné živočišné druhy.

      Hospodářská zvířata mimo ekologický chov mohou každoročně po omezenou dobu používat ekologické pastviny za podmínky, že tato zvířata pocházejí ze systému intenzivního hospodaření a že nejsou na těchto pastvinách současně s ekologicky chovanými zvířaty.

      Ekologicky chovaná zvířata se mohou pást na běžných pozemcích za podmínky, že:
      • po dobu nejméně tří let nebyly na ošetření těchto pozemků použity produkty, které nejsou povolené pro ekologickou produkci;
      • ostatní zvířata, která se pasou na těchto pozemcích, jsou chována extenzivním způsobem;
      • všechny živočišné produkty vyprodukované z ekologicky chovaných zvířat, která se však pásla na této půdě, nebudou považovány za produkty ekologického zemědělství, ledaže lze doložit jejich náležité oddělení od zvířat mimo ekologický chov.

      Během období sezónního přesunu se zvířata smějí během přehánění z jedné pastviny na druhou pást na pozemcích, které nejsou udržovány ekologicky. Příjem jiných než ekologických krmiv v podobě travin a jiné vegetace, na kterých se zvířata pasou, nesmí během tohoto období přesahovat 10% celkové roční krmné dávky. Tato hodnota se vypočítá jako procentní podíl sušiny v krmivech zemědělského původu.

      Hospodářské subjekty si musejí uschovat dokumentované informace o uplatňování ustanovení této kapitoly.

      ZACHÁZENÍ SE ZVÍŘATY

      V případě býložravců, s výjimkou období, kdy každoročně dochází k sezónnímu přesunu zvířat, pochází nejméně 50% krmiva z dané zemědělské jednotky nebo v případě, že to není proveditelné, se krmivo vyprodukuje ve spolupráci s jinými ekologickými hospodářstvími přednostně z téhož regionu.

      V případě včel jsou na konci produkčního období v úlech ponechány dostatečné zásoby medu a pylu pro přezimování.

      Umělá výživa včelstev je povolena, pokud je přežití úlů ohroženo podnebnými podmínkami, a pouze v období mezi poslední snůškou medu a patnácti dny před začátkem dalšího období produkce nektaru nebo medovice. Jako umělá výživa jsou povoleny med, cukrový sirup nebo cukr z ekologické produkce.

      KRMIVA SPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY NA VÝŽIVU ZVÍŘAT

      Všechna mláďata savců jsou přednostně před přírodním mlékem krmena mateřským mlékem, a to minimálně po dobu tří měsíců u skotu, včetně druhů buvol domácí a bizon a koňovitých, 45 dní u ovcí a koz a 40 dní u prasat.

      Systémy chovu býložravců jsou založeny na maximálním využívání pastvin podle jejich dostupnosti v různých obdobích roku. Nejméně 60% sušiny v denní krmné dávce býložravců pochází z objemných, čerstvých, sušených nebo silážovaných krmiv. Může však být povoleno snížení na 50% u zvířat chovaných k produkci mléka, a to na maximální dobu tří měsíců na začátku laktace.

      Do denní krmné dávky prasat a drůbeže se přidávají objemná, čerstvá, sušená nebo silážovaná krmiva. Je zakázáno chovat hospodářská zvířata v rámci podmínek nebo výživy, které by mohly způsobit chudokrevnost.

      Výkrm má být v jakémkoli stadiu chovu vratný. Nucené vykrmování je zakázáno.

      KRMIVA Z PŘECHODNÉHO OBDOBÍ

      Je povoleno zařazení krmiv z přechodného období do krmné dávky až do výše 30% krmného receptu v průměru. Pokud krmiva z přechodného období pocházejí z některé jednotky daného zemědělského podniku, může být toto množství zvýšeno až na 60%.

      V průměru až 20% celkového průměrného množství krmiv pro hospodářská zvířata může pocházet z pastvy či sklizně na trvalých pastvinách či pozemcích s víceletými pícninami v prvním roce jejich období přechodu, pokud tvoří součást daného zemědělského podniku a během uplynulých pěti let nebyly součástí jednotky ekologické produkce uvedeného podniku. Používají-li se jak krmiva z přechodného období, tak krmiva z pozemků v prvním roce jejich období přechodu, nesmí celkový kombinovaný procentní podíl těchto krmiv přesáhnout maximální procentní podíly stanovené v odstavci 1).

      Údaje uvedené v odstavcích 1) a 2) se vypočítají každý rok jako procentní podíl sušiny v krmivech rostlinného původu.

      PREVENCE NÁKAZ

      Základními způsoby prevence jsou:
      • výběr vhodných místních druhů s velkou schopností odolnosti;
      • chov zvířat v souladu s jejich etologickými potřebami při zajištění jejich dobrých životních podmínek;
      • krmivo dobré kvality, neustálé přesouvání a pohyb na pastvě;
      • vhodná tloušťka podestýlky, hygiena.

      Používání chemicky syntetizovaných alopatických veterinárních léčiv nebo antibiotik k preventivní léčbě je zakázáno.

      Je zakázáno používání látek určených ke stimulaci růstu nebo produkce (včetně antibiotik, kokcidiostatik a dalších umělých prostředků sloužících ke stimulaci růstu), jakož i používání hormonů nebo obdobných látek s cílem řízení reprodukce nebo za jinými účely (například indukce nebo synchronizace říje).

      Pokud hospodářská zvířata pocházejí z jednotek pro konvenční produkci, mohou být v závislosti na místních podmínkách přijata zvláštní opatření jako např. provedení depistáže nebo zavedení karantény.

      Stáje, kotce, zařízení a potřeby se řádně čistí a dezinfikují, aby se zabránilo přenosu infekce a usídlení patogenních organismů. Trus, moč a nespotřebované nebo vysypané či vylité krmivo se odstraňují tak často, jak je potřeba pro minimalizaci zápachu a výskytu hmyzu nebo hlodavců.

      V době mezi dvěma výrobními cykly chované drůbeže jsou veškerá zvířata přesunuta pryč z budovy. Během této doby se budovy a zařízení vyčistí a vydezinfikují. Kromě toho se na konci každého výrobního cyklu ponechají prázdné výběhy, aby se umožnil opětný růst vegetace. Dobu, po kterou musejí být výběhy prázdné, stanoví členské státy. Hospodářský subjekt si musí uschovat osvědčení o uplatnění tohoto období. Tyto požadavky se nevztahují na drůbež, jež není chována ve výrobních cyklech, není chována na výbězích a může se volně pohybovat po celý den.

      VETERINÁRNÍ PÉČE

      Před léčbou chemicky syntetizovanými alopatickými veterinárními přípravky nebo antibiotiky se upřednostňují fytotera-peutické přípravky, homeopatické produkty, stopové prvky a produkty, a to za podmínky, že mají skutečný terapeutický účinek na daný živočišný druh i na daný stav, který je léčen.

      Pokud se použití výše uvedených přípravků ukáže v léčbě choroby či zranění jako neúčinné a pokud je léčba nutná k tomu, aby bylo zvíře ušetřeno bolesti nebo utrpení, je možné podat chemicky syntetizovaná alopatická veterinární léčiva nebo antibiotika, a to na zodpovědnost veterináře.

      S výjimkou vakcinace, odstraňování parazitů a povinných eradikačních plánů platí, že pokud je zvíře nebo skupina zvířat podrobena v průběhu 12 měsíců více než třem léčbám s podáváním chemických syntetizovaných alopatických veterinárních léčiv nebo antibiotik nebo více než jedné léčbě v případě zvířat, jejichž produktivní životní cyklus je kratší než jeden rok, nemohou být dotčená zvířata nebo produkty získané z nich prodávány jako ekologické produkty a zvířata musejí být podrobena stanoveným obdobím přechodu.

      Ochranná lhůta mezi posledním podáním alopatického veterinárního léčiva zvířeti za normálních podmínek užívání a produkcí potravin z tohoto zvířete s odkazem na ekologickou produkci je dvojnásobně dlouhá oproti zákonné ochranné lhůtě dle příslušného předpisu a v případě, že zákonná ochranná lhůta není stanovena, činí 48 hodin.

      ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO PREVENCI NÁKAZ A VETERINÁRNÍ PÉČI VE VČELAŘSTVÍ

      Za účelem ochrany rámků, úlů a plástů zejména před škůdci jsou povoleny pouze přípravky proti hlodavcům (používají se pouze v pastích) a příslušné produkty uvedené v příslušném právním předpisu.

      Je povoleno fyzikální ošetření pro dezinfekci včelínů, například pomocí páry nebo přímého plamene.

      Likvidace samčího plodiště se povoluje pouze za účelem izolace nákazou Varroa destructor (varroáza).

      Pokud přes všechna preventivní opatření včelstva onemocní nebo se nakazí, jsou okamžitě ošetřena a případně mohou být umístěna do izolovaných včelínů.

      Veterinární léčivé přípravky se smí v ekologickém včelařství používat pouze v případě, že příslušné použití povolil členský stát v souladu s příslušnými předpisy Společenství nebo vnitrostátními předpisy splňujícími právo Společenství.

      Kyselina mravenčí, mléčná, octová a šťavelová a menthol, thymol, eukalyptol nebo kafr se mohou používat v případě nakažení varroázou.

      Pokud je léčba prováděna pomocí chemicky syntetizovaných alopatických přípravků, léčená včelstva se na dobu léčby umísťují do izolovaných včelínů a veškerý vosk se vyměňuje za vosk pocházející z ekologického včelařství. Od tohoto okamžiku se na včelstva vztahuje roční období přechodu stanovené v příslušném právním předpisu.

      • Topic 3