1.2

Periodické vody - kaluže

Některé lidské činnosti, jako je zemědělství, turistika a stavební průmysl, devastují krajinu. Na druhou stranu např. těžba dřeva často zanechává prohlubně a tak dává šanci k vytvoření nových vodních ploch.

Tvorba periodických vod je silně závislá na úhrnu dešťových srážek a jejich zpětném odpařování. Vytvářejí se zejména během vlhkého období, kdy jsou povětrnostní podmínky minimální. Dalším faktorem tvorby takovýchto vod je tvar místa, kam dopadají srážky.


Prázdné nádoby, pukliny ve skalách a prohlubně mohou často sloužit k vytváření periodických vod. Fytotelmy, které se vytvářejí v úžlabních listech a přízemních růžicích, jsou závislé na stupni vegetace. Dále bude záležet na tvaru listu, tloušťce listu, nebo vzdálenost od úžlabí.

Roční období ovlivňuje tvorbu periodických vod, která se nejčastěji vytváří na jaře po oblevě sněhu, či v létě a na podzim při častějších srážkách. Zeměpisná šířka či nadmořská výška pak hraje roli zejména s ohledem na množství srážek, a tání sněhu a ledovců. Okolní a místní vegetace se taktéž podílí a to na schopnosti přijmout a zadržet vodu.

Výhodou kaluží (drobných vodních ploch) je možnost jejich snadné tvorby. Malou mělkou kaluž dokáže s pomocí rýče vyhloubit téměř každý za poměrně krátkou dobu. Navíc se kaluž může prakticky budovat kdekoli v krajině, protože vzhledem ke své velikosti téměř nikdy nemůže poškodit žádný biotop.